Strašidelné domy a osamocená sanatoria

„Často mám pocit, že narušuju samotu, to zvláštní ticho, plynulost a přirozenost místa. Že jsem jen nezvaný host, který by si měl dát velký pozor, jak moc bude zvědavý. I proto nechci nikdy nic odnášet – protože jsem jen návštěva.“

Opuštěná místa

Nevíme, jak se jmenuje, kolik jí je, odkud pochází a čím se živí. Víme jen to, že navštěvuje a fotografuje opuštěná místa.

„Není tu žádný stres, povinnosti. Čas plyne líně. Po urbexu se skvěle usíná, jelikož dochází i k fyzické námaze.“

Opuštěná místa

Urbexu, z anglického Urban Exploration, neboli prozkoumávání opuštěných lokalit se věnuje tři roky. Dodnes navštívila desítky míst.

Nejraději má nemocnice a sanatoria, ale i zchátralé zámky a staré vily nebo továrny a industriální budovy.

Miluje je, protože ví, že už nikdy nebudou stejné – někdo je opraví, anebo zničí.

Opuštěná místa

„Nemocnice mívají znepokojivou atmosféru, zámečky a vily bývají architektonicky krásné a továrny ohromí nekonečným prostorem a dlouhými halami.“

Odjakživa se řídí heslem: „Odnes pouze fotografie, nenechávej nic než stopy.“

A zůstává v anonymitě.

Stejně tak nikdy neříká, kde opuštěná místa jsou. A když se jí někdo zeptá, odpovídá: „Kdo chce, místo vždy najde.“

Opuštěná místa

„Někdy procházíte mezi prázdnými zdmi v klidu a s jistotou, jindy se každou minutu ohlížíte, zda jste opravdu sami, protože najednou je něco jinak a špatně. Občas se zavře a bouchne okno, přestože vítr nefouká, nebo se pohnou a zavrzají dveře před vámi, přestože vidíte, že tam nikdo neprošel.“

Na Facebooku má tisíce fanoušků.

Vysvětluje si to tím, že se lidem líbí tajemno a rádi se bojí.

„V některých pokojích, v jejich prostoru, ale třeba i v rohu místnosti se může zdát, že je vzduch mnohem těžší, jako by tam byla větší koncentrace „něčeho“, co ale není trvalé a přesouvá se.“

Opuštěná místa

„A nejhorší pocit je, když není ani zima a ani vítr, ale přesto se o vás otře studený závan. Krátký a prchavý, ale velmi intenzivní. S nepříjemným pocitem neklidu často naskočí i husí kůže.“

Každé místo v ní vyvolá jiné pocity. Mysl se jí zbystří, v hlavě má jasno. Jen občas ji něco vyleká.

A sem tam se diví, co všechno svým fotoaparátem zachytí.

Opuštěná místa

„Na fotkách se mi občas objeví nějaký světelný odlesk, který vypadá znepokojivě, ale tohle mě vyloženě zaujalo, jelikož na další fotce ze stejného úhlu to již není. Bylo pod mrakem, bez sluníčka a na objektivu nebyly žádné kapky vody, které by případně efekt mohly udělat.“

Dobrou noc, děti.

Advertisements

2 thoughts on “Strašidelné domy a osamocená sanatoria

  1. Pingback: Rozhovory / články | Opuštěná místa

  2. Pingback: Ghost Church | Bookworm’s Diary

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s