Hou. Hou. Hou. Mikuláš á la Neil Gaiman

Mikuláš byl…
starší než hřích a brada už mu nemohla víc zbělet. Chtěl už jen zemřít.

Neil Gaiman: Mikuláš byl...

Kdo by neznal Neila Gaimana, autora Koralíny nebo Knihy hřbitova. Už jste četli jeho povídku o Mikulášovi? Jmenuje se Mikuláš byl… (i s těmi třemi tečkami). Česky vyšla v knížce Kouř a zrcadla (Polaris, 2003), kam k ní Gaiman připsal několik poznámek.

Mikuláš byl… je vánoční příběh.

Je vánoční, ale ne pohádkový ani veselý. Je úplně jiný. Obrácený naruby.

Mikuláš Neila Gaimana je strašidelný, ponurý až děsivý, ale ohromně vtipný. A právě v tom spočívá jeho genialita. Zapomeňte na přeslazené vánoční cukrovíčko. Trpaslíci, kteří nutí Mikuláše, aby rok co rok jezdil po světě a rozdával dárky malým dětem, jej nikdy nejedí.

Povídka o Mikulášovi, který každou zimu otročí, něčím připomíná Ukradené Vánoce Tima Burtona z roku 1993 (v anglickém originále Tim Burton’s The Nightmare Before Christmas). Mimochodem, příští rok by mohly vyjít knižně.

Odkud se vzal Mikuláš Neila Gaimana

Neil Gaiman se ve svých poznámkách k příběhu zmínil, že každé Vánoce dostává vánoční přání od různých výtvarníků. Většinou je sami malují nebo kreslí. Jsou to prý krásné věci, „památníky inspirované tvořivostí“. Gaiman si kvůli nim připadá každé Vánoce bezvýznamný a trapný a bez talentu. Avšak jednoho dne vymyslel vánoční přání, kterým všechny ty krásné věci strčil do kapsy.

Neil Gaiman: Mikuláš byl...

Trpasličí obyvatelé těch arktických jeskyní nemluvili jeho řečí, domlouvali se svým rodným štěbetavým jazykem a provozovali nepochopitelné rituály, tedy pokud zrovna nepracovali ve svých továrnách.

Příběh o Mikulášovi (ano, o Mikulášovi, v původním znění se povídka jmenuje Nicholas Was) napsal jednou před Vánocemi. Jeho přítel, fantastický ilustrátor Dave McKean ho přepsal elegantním písmem na vánoční pohlednice a Gaiman je poslal všem, na které si vzpomněl. Tak se narodil zasmušilý Mikuláš – Gaimanovo historicky první vánoční přání a strašidelná vánoční povídka v jenom.

Neil Gaiman: Mikuláš byl...

Jedenkrát za rok ho přinutili, třebas vzlykal a vzpíral se, aby se vydal do Nekonečné noci. Během toho putování musel postát u postýlky jednoho každého dítěte na světě a nechat mu na nočním stolku jeden z neviditelných dárků od trpaslíků. Děti spaly, zamrzlé do času.

Vánoční přání mělo přesně sto slov (102, včetně titulu) a vůbec poprvé vyšlo tiskem v Drabble II, což byla sbírka povídek o sto slovech. Neil Gaiman se prý chystá napsat další povídku na vánoční pohlednici, ale kdo ví, kdy to bude. Než si na to vzpomene, je vždycky 15. prosince, tak to odloží na příští rok.

Mikuláš záviděl Prométheovi i Lokimu, Sisyfovi a Jidáši. Ten jeho trest byl tvrdší.

Mikuláš Neila Gaimana je také animovaný. Autorem by měl být Gaimanův fanoušek. Mrkněte na to. A pak si ještě jednou (a tentokrát v kuse) přečtěte celou Gaimanovu povídku, která se rozdrolila do textu. (Je psána kurzívou.)

Hou.

Hou.

Hou.

Mohlo by se vám líbit:

Advertisements

One thought on “Hou. Hou. Hou. Mikuláš á la Neil Gaiman

  1. Pingback: Jip a Janneke: Mikuláš je tu! | Bookworm’s Diary

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s