Chlapec na dřevěné bedně

Venku bylo pět stupňů pod nulou a z nebe se sypal čerstvý sníh. Stála jsem na úzkém ostrůvku uprostřed silnice a čekala na tramvaj. Kvůli výluce měla zpoždění. Zvedla jsem hlavu a otevřela pusu. Smůla. Nechytila jsem ani jednu vločku.

Chtěla jsem to vzdát, v dálce už bylo slyšet tramvajácké cink! když vtom mi na rtu přistála jedna docela mrňavá vločka. Okamžitě roztála. Chutnala? Moc. Asi jako Chlapec na dřevěné bedně.

Chlapec na dřevěné bedně

Leon Leyson, Chlapec na dřevěné bedně (Fortuna Libri, 2013)

„Když jsem se blížil k mostu Povstalců, uviděl jsem vojáky a zvolnil jsem chůzi. Srdce se mi málem zastavilo. Z odznaků na jejich přilbách jsem poznal, že to nejsou ani Francouzi, ani Angličané. Byli to Němci. (…) I když jsem to v té chvíli ještě nevěděl, právě začaly naše dny v pekle.“

Přesně před týdnem jsme vzpomínali na oběti holocaustu. V tipech na knížky pro děti i dospělé (s tematikou holocaustu) byla jedna anglicky psaná, jmenovala se The Boy on the Wooden Box. Věděli jste, že vyšla i v češtině?

Chlapec na dřevěné bedně

„Pečlivě uchovávám vzpomínky na malý svět, kde jsem prožil první roky svého dětství…“ Leon Leyson, Chlapec na dřevěné bedně (Fortuna Libri, 2013)

Chlapec na dřevěné bedně

Cesta Leona Leysona, autora knihy Chlapec na dřevěné bedně (Fortuna Libri, 2013)

Chlapec na dřevěné bedně

Z historie Leona Leysona, autora knihy Chlapec na dřevěné bedně (Fortuna Libri, 2013)

Paměti dítěte ze Schindlerova seznamu přeložil básník Petr Mikeš. Knížku Leona Leysona (Leiba Lejzona) vydalo nakladatelství Fortuna Libri.

Teprve jsem ji začala číst, ale co na tom záleží.

Od prologu je knížka krásná, poetická a dojemná. Leon Leyson v prvních dvou kapitolách vzpomíná na polskou vesnici Narewka, ve které se narodil, na dětství, svá nejzamilovanější místa a také na vzrušující stěhování za tatínkem do Krakova.

To nejdůležitější má ale teprve přijít. Začne druhá světová, Leon Leyson s rodinou si projdou peklem, ale také potkají Oskara Schindlera.

Chlapec na dřevěné bedně

Leonovo jméno (uvedené jako Leib Lejzon) na Schindlerově seznamu. Z knihy Chlapec na dřevěné bedně (Fortuna Libri, 2013)

Jestli hledáte knížku, která by byla tak nějak ze života, ale ne příliš surová, spíš taková moudrá a důstojná, přečtěte si Chlapce na dřevěné bedně. Je jako ta malinkatá sněhová vločka, která vám přistane na rtu – překvapí, zastudí a dojme. Zkrátka, je mnohem lepší než ty veliké, které se marně snažíte lapit a spolknout.

A ještě další tipy pro vás mám, přečtu si je hned po Chlapci… Možná už jste o nich slyšeli. Uvádím jejich anotace:

1. Žena, která se ponořila do srdce světa (Sabina Bermanová)

„Výjimečná kniha Sabiny Bermanové je krásnou a dojemnou pohádkou pro dospělé s prvky magického realismu, kde se stírají hranice mezi obsahem a formou, protože se na svět díváme pohledem autistické Karen a její čisté duše.“

Žena, která se ponořila do srdce světa

2. (Ne)obyčejný kluk (R. J. Palaci)

„Auggie Pullman se narodil s deformovaným obličejem, což mu znemožňovalo navštěvovat běžnou školu. Teď je ale všechno jinak. Auggie se chystá do běžné školy, a to rovnou do páté třídy…“

Neobyčejný kluk

3. Dárce (Lois Lowry)

„Dvanáctiletý Jonas žije ve světě, v němž neexistují války, zločiny ani strach. Všechno je dokonale organizované, nikdo si kvůli ničemu nedělá starosti. Postupně se ale dozvídá o bolesti, kráse i lásce a začíná chápat, že jeho společenství žije v dostatku a bezpečí za cenu totální absence citů a možnosti volby.“

Dárce

Jak říká moje oblíbená americká blogerka Danzel: Merry Week(end)! Happy Reading!

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s