Ztratil se Jakub, tak žerty stranou!

Bylo, nebylo…

Tuhle pohádku vymyslel Ludvík Aškenazy. Je o malém Jakubovi a o tom, co se mu přihodilo ve středu 24. prosince roku jáužnevímkterého.

Ale prý to nebylo tak moc dávno.

Malá vánoční povídka

Malá vánoční povídka. Napsal Ludvík Aškenazy, ilustrovala Marika Janovská.
Vydal Ivan Mráz – Nakladatelství Zahrada, 2002. Pro děti od 4 let.

Začalo to vlastně takhle:

Pan Zachystal z ulice Truhlářská 5 v Praze (světe, div se, ta adresa skutečně existuje) šel o Štědrém dni se svým zlatem, štěstím a potěšením, zkrátka synem Jakubem do města pro stromek.

Domů se ovšem vrátil jen pan Zachystal.

„Myslím, že jsem Jakuba ztratil,“ řekl paní Zachystalové — a už byl oheň na střeše. V knížce se proto praví: „Ztrácejte se jen v nejnutnějších případech.“

Malá vánoční povídkaMalá vánoční povídka

A pak už je celá ta knížka (či spíše knížečka) jenom o Jakubovi. (Nosí kulicha.)

Nejdříve byl tryskovým letadlem, pak ovšem ztratil spojení s mateřskou letadlovou lodí (čili s tatínkem), a tak se coural po náměstí, načež si všimnul pána s kaprem.

„Pane,“ řekl vážně Jakub, „já jsem se asi ztratil, tak žerty stranou, to říká naše maminka. Ona to říká pořád. Pane, nevíte, co to znamená, žerty stranou?“

Malá vánoční povídkaMalá vánoční povídka

Aškenazyho mimořádně poetická a křehká Malá vánoční povídka (1966) je o malém chlapci, který bloudí zasněženou Prahou. Prahou, ve které pomáhal rozsvěcovat svítilny, zkamarádil se s čerty a v níž potkal Děvčátko se zápalkami. Ano, to Děvčátko se zápalkami, které stvořil dánský spisovatel Hans Christian Andersen.

Typický Aškenazyho příběh, dalo by se říci.

Andersena totiž vzpomínal i ve svých jiných knihách, třeba v Putování za švestkovou vůní (1959), kde Aškenazyho trpaslík Pitrýsek hovořil s oživlou Andersenovou sochou — představte si, na nose jí seděla svatojánská muška a svítila!

Malá vánoční povídkaMalá vánoční povídkaMalá vánoční povídka

Neznám poetičtější knihy, než jsou ty od Aškenazyho. Kamarádka mi kdysi půjčila jeho dobrosrdečné Dětské etudy (1966), od té doby je Ludvík Aškenazy mým favoritem číslo jedna.

Narodil se jen kousek od nás, v Českém Těšíně, a pracoval, co by kamenem dohodil, v ostravském Českém rozhlasu. Čím byl výjimečný? Všímal si světa pětiletých dětí, který je naivní, ale také plný her a představivosti. Jak jsem se někde dočetla, jen pětileté dítě vám řekne pravdu o životě.

Ach, ty Aškenazyho příběhy!

Malá vánoční povídka, která je zčáti pohádková a zčásti skutečná, se dočkala i několika divadelních adaptací, tu poslední uvedlo loni na podzim Divadlo loutek Ostrava. Jmenuje se Štědrý den malého Jakuba.

Malá vánoční povídka

Pssst! V ostravském divadelním programu byla i vystřihovánka!

Malá vánoční povídka

Velice slavné je představení pražského Divadla v Dlouhé: Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka (2000). Jak píšou na webu divadla, představení je vhodné pro děti od 5 do 105 let. Aktuální počet repríz: 421.

Aktualizace: Malou vánoční povídkuhrají i v Brně!

Mimo to existuje rozhlasová četba v režii Jana Bergera z roku 1966. Pohádku vypráví jedinečný Karel Höger. Rozhlasové zpracování se až na několik dialogů drží literární předlohy. Poslechněte si ukázku a rozjímejte.

Z knihy do televize

Aškenazy toho napsal mnoho, třeba pohádku Ukradený měsíc (1956), kterou později zdramatizoval a přejmenoval na Šlamastyku s měsícem (1961). Stejnojmennou televizní hru natočili Svatava Rumlová a Ludvík Ráža. Podle Milenců z bedny (1959) a Malé vánoční povídky zase vznikl černobílý film Hry a sny (1958).

A ještě něco. Tohle je Jakub. Vlastně David. Ale vypadá jako Jakub. Dokonce má (skoro) stejného kulicha. A kulichy, ty já můžu.

David

David bydlí v Havířově a nedávno mi napsal:

„Včera, když jsem šel z práce domů, začalo poletovat pár vloček, jen se tak třepotaly a pomaličku snášely k zemi. Do toho prosvítalo nízko položené sluníčko, které v zimě dokáže příjemně pošimrat, a člověk musí mhouřit oči.

Světlo se lámalo v ojíněných větvích stromů, které, ač na první pohled mrtvé, najednou ožily barvami zimy. Všude je spousta krásy, jen je třeba otevřít oči a podívat se na svět jinak, naplno.“

Světlo v zimě

Potkali jste někdy nějakého Jakuba?

Malá vánoční povídka (4+)
Napsal Ludvík Aškenazy, ilustrovala Marika Janovská
Vydal Ivan Mráz – Nakladatelství Zahrada, 2002
62 stran

Starší vydání:
Ilustrovala Hana Štěpánová
Vydalo Státní nakladatelství dětské knihy, 1966
72 stran

Mohlo by se vám líbit:

Advertisements

2 thoughts on “Ztratil se Jakub, tak žerty stranou!

  1. To by bylo krásné, kdyby každý někdy potkal takového svého Jakuba, který mu ukazuje svět svýma vnímavýma očima s láskou k životu!

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s