English

Ghost Church

It is scary and it is REAL!

Ghost Church

Ghost Church

Ghost Church

I don’t know where it is or who took these pictures. Actually, it’s a secret. But if you want to see more photographs, visit Urbexery Abandoned Places.

Days ago I wrote about a very favorite Czech website Abandoned Places. If you don’t understand Czech, let’s just see the pictures – here you can see abandoned scary houses and here you can see doctor’s deserted mansion.

Frankly, I’ve got a weakness for these silent places with a strange beauty that tell us wordless stories… Sometimes they’re not even scary. They’re just very true.

Czech

Doma u pana doktora

Zemřel při autonehodě. A možná při ní zemřeli i ostatní členové rodiny, i když to není pravděpodobné. Jeho manželka prý stále žije. Bydlí v domově důchodců.

Račte vstoupit do opuštěné vily pana doktora, který se specializoval na urologii.

Vilu nafotila autorka blogu Opuštěná místa. O jejím průzkumu opuštěných míst jsem psala už dříve, čtěte o Strašidelných domech a osamocených sanatoriích.

Vila by měla patřit potomkům pana doktora. Ovšem pokud by žili, bylo by zarážející, že z ní nic neodvezli. Zůstal tu klavír, knihy, fotografie, oblečení, vinotéka a jiné vzácnosti. Dům, ve kterém byla i soukromá ordinace, chátrá víc než dvacet let.

Na Facebooku je fotografií z vily mnohem víc. Klikněte na Opuštěná místa.

Opuštěná místa

Opuštěná místa

Opuštěná místa

Opuštěná místa

Opuštěná místa

Opuštěná místa

Opuštěná místa

Opuštěná místa

Opuštěná místa

Opuštěná místa

Opuštěná místa

Czech

Strašidelné domy a osamocená sanatoria

„Často mám pocit, že narušuju samotu, to zvláštní ticho, plynulost a přirozenost místa. Že jsem jen nezvaný host, který by si měl dát velký pozor, jak moc bude zvědavý. I proto nechci nikdy nic odnášet – protože jsem jen návštěva.“

Opuštěná místa

Nevíme, jak se jmenuje, kolik jí je, odkud pochází a čím se živí. Víme jen to, že navštěvuje a fotografuje opuštěná místa.

„Není tu žádný stres, povinnosti. Čas plyne líně. Po urbexu se skvěle usíná, jelikož dochází i k fyzické námaze.“

Opuštěná místa

Urbexu, z anglického Urban Exploration, neboli prozkoumávání opuštěných lokalit se věnuje tři roky. Dodnes navštívila desítky míst.

Nejraději má nemocnice a sanatoria, ale i zchátralé zámky a staré vily nebo továrny a industriální budovy.

Miluje je, protože ví, že už nikdy nebudou stejné – někdo je opraví, anebo zničí.

Opuštěná místa

„Nemocnice mívají znepokojivou atmosféru, zámečky a vily bývají architektonicky krásné a továrny ohromí nekonečným prostorem a dlouhými halami.“

Odjakživa se řídí heslem: „Odnes pouze fotografie, nenechávej nic než stopy.“

A zůstává v anonymitě.

Stejně tak nikdy neříká, kde opuštěná místa jsou. A když se jí někdo zeptá, odpovídá: „Kdo chce, místo vždy najde.“

Opuštěná místa

„Někdy procházíte mezi prázdnými zdmi v klidu a s jistotou, jindy se každou minutu ohlížíte, zda jste opravdu sami, protože najednou je něco jinak a špatně. Občas se zavře a bouchne okno, přestože vítr nefouká, nebo se pohnou a zavrzají dveře před vámi, přestože vidíte, že tam nikdo neprošel.“

Na Facebooku má tisíce fanoušků.

Vysvětluje si to tím, že se lidem líbí tajemno a rádi se bojí.

„V některých pokojích, v jejich prostoru, ale třeba i v rohu místnosti se může zdát, že je vzduch mnohem těžší, jako by tam byla větší koncentrace „něčeho“, co ale není trvalé a přesouvá se.“

Opuštěná místa

„A nejhorší pocit je, když není ani zima a ani vítr, ale přesto se o vás otře studený závan. Krátký a prchavý, ale velmi intenzivní. S nepříjemným pocitem neklidu často naskočí i husí kůže.“

Každé místo v ní vyvolá jiné pocity. Mysl se jí zbystří, v hlavě má jasno. Jen občas ji něco vyleká.

A sem tam se diví, co všechno svým fotoaparátem zachytí.

Opuštěná místa

„Na fotkách se mi občas objeví nějaký světelný odlesk, který vypadá znepokojivě, ale tohle mě vyloženě zaujalo, jelikož na další fotce ze stejného úhlu to již není. Bylo pod mrakem, bez sluníčka a na objektivu nebyly žádné kapky vody, které by případně efekt mohly udělat.“

Dobrou noc, děti.

Czech

Podivná fotografie ze strany 83

Hřbitovem se proháněl studený vítr, ale muž ani chlapec ho necítili. (…) Šli hřbitovem k bráně. Cestou viděl Nik obyvatele hřbitova, ale nechali chlapce a jeho poručníka projít mlčky. Jen se dívali. Nik se jim snažil poděkovat za pomoc, volal na ně, jak moc je jim vděčný, ale mrtví mlčeli.
Ukázka z Knihy hřbitova

Kniha hřbitova
Knihu hřbitova (2008) napsal Neil Gaiman, autorem ilustrací je Dave McKean.

Někdy šokuju sama sebe – když zjistím, co všechno vkládám do knížek, které se mi líbí. Tak třeba do Knihy hřbitova od Neila Gaimana jsem strčila fotografii Luďka Peřiny vystřiženou z Mladé fronty DNES. Je na ní pán stojící na hřbitově s rukama spojenýma za zády. Není mu vidět do tváře. Spíš to vypadá, jako by to byl jeho stín. Pod fotkou se píše: „Uctění zesnulých. Tisíce lidí míří v těchto dnech na hřbitovy vzpomenout na zesnulé příbuzné či přátele.“ A tohle jsem prosím vložila do knížky, která vypráví o chlapci, jenž vyrůstá na hřbitově. Trochu morbidní, že ano. Ale zkuste si tu knížku přečíst. Je překrásná.