Only a Witch Can Fly. Půvabná retro kniha pro děti

Básnivý text a také linoryty v mátových a čokoládových odstínech, připomínajících vintage tituly z 60. let, zdobí jednu z nejkrásnějších halloweenských knih pro děti.

Příběh dívenky, která sní o létání na koštěti, začíná o magické halloweenské noci. V pruhovaných punčocháčích a v černém kabátku s kapucí, doprovázena věrnou přítelkyní kočkou, zkouší vzlétnout zas a znovu…

Leč bezúspěšně.

“How awful it is not to fly in the sky,” lamentuje, když padá k zemi. Náraz je tvrdý, ale znáte to — trpělivost a pevná vůle růže přinášejí. A tak odhodlaná dívenka, podporovaná mladším bratrem, se znovu odráží od země — jedna, dva, tři, čtyři! A už letí vstříc nočnímu dobrodružství…

“Above you the night birds circle and croon. Did you ever know you could fly so high?” Za typicky halloweenským příběhem se skrývá důležitý vzkaz. Víte jaký? Když o tom dokážete snít, dokážete to udělat.

Z recenze šestileté holčičky: “My mom bought this book for our family to share. I thought the pictures showed me flying. I liked the artwork of the cat and the girl. Some books are good, but I liked this book better.”

Only a Witch Can Fly (4+)
napsala Alison McGhee | ilustrovala Taeeun Yoo
vydavatelství Feiwel & Friends, 2009 | pevná vazba, 32 stran, 224 x 228 mm
Knihu lze objednat také jako paperback na Book Depository.

Advertisements

Happy Halloween!

“Here’s E.T. with some silly clothes to dress him in – what fun!
Hope he helps to make your day an Extra-Terrific one!”

E.T.E.T.

You want to see more funny paper dolls? Look at wonderful Teri’s Paper Doll Land! All scanned paper dolls on this site are out-of-print, and in the personal collection of Teri Pettit. You can download all of them and play!

Vampirina Ballerina (kartička ke stažení)

Tak tohle je Vampirina Ballerina. Psala jsem o ní teprve nedávno v článku O upíří holčičce, která se chtěla stát baletkou. Nepřestává mě ohromovat. Asi že je tak roztomilá a odhodlaná.

Vampirina Ballerina

Blíží se Halloween. U nás to není moc aktuální, ale abyste byli v obraze, tak vám to řeknu – po sociálních sítích se šíří fotografie holčiček, které své “trick or treat” („koledu, nebo vám něco provedu“) prožijí v kostýmu malé upíří baleríny. Tak moc je ta knížka populární!

Říkám vám, je věčná škoda, že patrně nikdy nevyjde i v češtině.

Ovšem pro případ, že knížku seženete v původním znění, mám pro vás malé překvapení. Obrázek, který si můžete stáhnout, vytisknout a vlepit přímo do knížky! Nezapomeňte připsat nějakým hodně “creepy” písmem, komu Vampirina Ballerina patří!

Vampirina Ballerina

Strašidelné domy a osamocená sanatoria

„Často mám pocit, že narušuju samotu, to zvláštní ticho, plynulost a přirozenost místa. Že jsem jen nezvaný host, který by si měl dát velký pozor, jak moc bude zvědavý. I proto nechci nikdy nic odnášet – protože jsem jen návštěva.“

Opuštěná místa

Nevíme, jak se jmenuje, kolik jí je, odkud pochází a čím se živí. Víme jen to, že navštěvuje a fotografuje opuštěná místa.

„Není tu žádný stres, povinnosti. Čas plyne líně. Po urbexu se skvěle usíná, jelikož dochází i k fyzické námaze.“

Opuštěná místa

Urbexu, z anglického Urban Exploration, neboli prozkoumávání opuštěných lokalit se věnuje tři roky. Dodnes navštívila desítky míst.

Nejraději má nemocnice a sanatoria, ale i zchátralé zámky a staré vily nebo továrny a industriální budovy.

Miluje je, protože ví, že už nikdy nebudou stejné – někdo je opraví, anebo zničí.

Opuštěná místa

„Nemocnice mívají znepokojivou atmosféru, zámečky a vily bývají architektonicky krásné a továrny ohromí nekonečným prostorem a dlouhými halami.“

Odjakživa se řídí heslem: „Odnes pouze fotografie, nenechávej nic než stopy.“

A zůstává v anonymitě.

Stejně tak nikdy neříká, kde opuštěná místa jsou. A když se jí někdo zeptá, odpovídá: „Kdo chce, místo vždy najde.“

Opuštěná místa

„Někdy procházíte mezi prázdnými zdmi v klidu a s jistotou, jindy se každou minutu ohlížíte, zda jste opravdu sami, protože najednou je něco jinak a špatně. Občas se zavře a bouchne okno, přestože vítr nefouká, nebo se pohnou a zavrzají dveře před vámi, přestože vidíte, že tam nikdo neprošel.“

Na Facebooku má tisíce fanoušků.

Vysvětluje si to tím, že se lidem líbí tajemno a rádi se bojí.

„V některých pokojích, v jejich prostoru, ale třeba i v rohu místnosti se může zdát, že je vzduch mnohem těžší, jako by tam byla větší koncentrace „něčeho“, co ale není trvalé a přesouvá se.“

Opuštěná místa

„A nejhorší pocit je, když není ani zima a ani vítr, ale přesto se o vás otře studený závan. Krátký a prchavý, ale velmi intenzivní. S nepříjemným pocitem neklidu často naskočí i husí kůže.“

Každé místo v ní vyvolá jiné pocity. Mysl se jí zbystří, v hlavě má jasno. Jen občas ji něco vyleká.

A sem tam se diví, co všechno svým fotoaparátem zachytí.

Opuštěná místa

„Na fotkách se mi občas objeví nějaký světelný odlesk, který vypadá znepokojivě, ale tohle mě vyloženě zaujalo, jelikož na další fotce ze stejného úhlu to již není. Bylo pod mrakem, bez sluníčka a na objektivu nebyly žádné kapky vody, které by případně efekt mohly udělat.“

Dobrou noc, děti.

Čarodějnice školou povinné

Do třetice všeho dobrého aneb Silver Shoes & Rabbit Holes mě masíruje. :) Posledních pár dní Danzel sdílela tipy na několikero krásně ilustrovaných knížek pro děti s čarodějnicemi. Jeden příklad za všechny: Tilly Witch od Dona Freemana. To mě inspirovalo, vlastně očarovalo, takže jakmile jsem vstoupila do knihkupectví, sháněla jsem se po ženských, co mají nosy jako skoby a na hlavách jim sedí špičaté klobouky.

Čarodějnice školou povinné

A našla jsem je! Knížka o copaté Mildred Virválové, která navštěvuje čarodějnickou akademii slečny Krávaké a neustále lítá v nějakém průšvihu, se jmenuje Čarodějnice školou povinné. I když v originále to zní líp: The Worst Witch.

Knížku napsala a ilustrovala Jill Murphy. Vyšla v roce 1974 a měla obrovský úspěch. Jill Murphy proto napsala další díly, v češtině se jmenují: Mildred opět zasahuje, Zakletý kouzelník, Námořníkův poklad, Akademie v ohrožení a Ukradené kouzlo. Já si koupila jen tu jedničku, zbytek si časem půjčím v knihovně.

Čarodějnice školou povinné

Přísná třídní učitelka slečna Metlová, vysoká, hrůzu nahánějící dáma, které děvčata přezdívají Metla, připomíná profesora Snapa z Harryho Pottera. Jeho Excelence, velmi starý čaroděj s dlouhým bílým plnovousem a fialovým pláštěm, by mohl být Brumbál a nechutně zlá a prohnaná Ethel, to je starší Malfoy v sukni.

Zkrátka chcete-li vědět, co bylo, když nebyl Harry Potter, sežeňte si Čarodějnice školou povinné. Jasně, nejsou tak propracované jako Harry Potter, ale čtení je to hezké. Pro mladší děti. A někdy i pro ty starší. Vlastně pro kohokoliv.

Čarodějnice školou povinné

Nikoho už asi nepřekvapí, že podle knížky se natočil i televizní seriál. Tipuju, že děti jsou do podobných příběhů blázni. Představuju si to asi takhle: Dcera si právě přečetla Čarodějnice školou povinné a chce být jako Mildred. Brzy zjistí, že existují Bradavice, bude z ní náruživá čtenářka a – nebude s ní k vydržení.

Místo spaní bude číst. Místo čtení ve škole bude spát. Mě si pozvou do ředitelny, aby mi řekli, že nejsem dost přísná. Možná na mě pošlou sociálku, protože moje dítě si čte po nocích! Doma dceři vyhubuju. Patrně jí řeknu, že občas člověk nemůže jen snít, načež si budu připadat trapně. O Vánocích dcera adoptuje sovu a kluk začne listovat Harrym Potterem… Přečtěte si Čarodějnice školou povinné. Jsou bezva. V češtině je vydalo nakladatelství XYZ.

Čarodějnice školou povinné Čarodějnice školou povinné Čarodějnice školou povinné Čarodějnice školou povinné Čarodějnice školou povinné

Maličký Drákula je tuze roztomilý!

Tomu se říká halloweenský nášup. Nemůžu si pomoct. Téměř na všech blozích, které pravidelně sleduju, se píše o knížkách pro děti s halloweenskou tematikou. Kéž bych ten Halloween měla s kým slavit! O roztomilém upířím klukovi jsem si přečetla na milovaném blogu Silver Shoes & Rabbit Holes.

Vampire Boy

When the sun goes down and everything is wonderfully cold and dark, a vampire boy and a little witch go searching for children in the night. But this is no ordinary night. It is Halloween, and what they find may surprise them.

Knížka se jmenuje Vampire Boy’s Good Night a před třemi lety ji vydalo nakladatelství HarperCollins. Z ukázek, které si můžete prohlédnout i vy na oficiálním webu nakladatelství nebo v článku výše zmiňovaného blogu, mi připadá, že knížka není strašidelná. Naopak, je docela roztomilá.

Vampire Boy

Prosím, všimněte si, co se čte doma u upírů. Foto: HarperCollins

Upíří kluk se jmenuje Bela, vypadá jako Harry Potter a kamarádí se s čarodějkou Morgan. Během halloweenské noci se spolu vydají na průzkum. Morgan by moc ráda viděla opravdové děti. Malý upír se trochu bojí, ale Morgan ho uklidňuje: „Děti neexistují!“

Vampire Boy

Vlčí oči, černá kočka, koště i woodoo – čarodějka se nezapře. Foto: HarperCollins

Při letu na koštěti pod sebou uvidí dům a v něm podivná stvoření a světélkující dýně. Co je to? Teprve teď Morgan pozná, jak hodně se spletla! Má se Bela čeho bát? Vůbec ne. Malého upíra i jeho kamarádku čeká veliké dobrodružství. Jestli chcete, mrkněte se na trailer nebo na oficiální stránky knížky, kde si zas a znovu můžete prohlížet detaily, které vám v knížce unikly.

O upíří holčičce, která se chtěla stát baletkou

Dneska se s vámi podělím o něco, co v českých knihkupectvích a knihovnách patrně nenajdete. Možná je to škoda. Na druhou stranu, knížky pro děti, které vycházejí v zahraničí, jsou v původním „znění“ často nejhezčí.

Vampirina Ballerina

Vampirina Ballerina, by A. M. Pace, LeUyen Pham

Tahle se jmenuje Vampirina Ballerina (2012), napsala ji Anne Marie Pace a ilustrovala LeUyen Pham. Druhý díl se jmenuje Vampirina Ballerina Hosts a Sleepover a vyšel teprve nedávno. S nadcházejícím Halloweenem je toho plný Facebook.

První knížka vypráví o upíří holčičce, která chce být baletkou. Jenže jak to udělat, když malá Vampirina Ballerina je smrtelně bledá, takže se jí všichni bojí, velice snadno se promění v netopýra a v klasické zrcadlové tělocvičně pro baletky je nešťastná, protože se nevidí v zrcadle?

Vampirina BallerinaV druhém díle Vampirina Ballerina pořádá noční party a zve na ni kamarádky z baletní školy i jejich rodiče. Děti se baví, ale dospělí? Mezi sebou si šuškají, že rodina té bledé holčičky je taková divná… Oba nelehké úkoly nakonec vyřeší všichni společně a malá Vampirina zapadne, i když je tak jiná! Stane se baletkou a noční party neskončí katastrofou.

Jak napsala moje oblíbená americká bloggerka Danzel na svém okouzlujícím blogu Silver Shoes and Rabbit Holes, “the monster family is actually a very loving family, eager to help their little ballerina fit in with the rest of the world. It’s a Halloween book with a heart”. Další obrázky z obou knížek si můžete prohlédnout na jejím blogu. Stojí to za to.

Psala bych, psala. Jen kdybych tolik nespala

Je toho tolik, co bych ráda napsala, ale posledních pár dnů chodím domů docela unavená a nechce se mi psát. Když přehodíte první dvě písmenka posledního slova, zjistíte, co se mi opravdu chce. (Spát.)

Čarodějka

Stejně si neodpustím alespoň pár řádků, protože mi tu je moc dobře, a jestli jste si sem odskočili od každodenních povinností, asi jako já, maličko vás potěším.

Připravuju veliké fotopovídání o tom, co jsem viděla, slyšela, prožila a objevila na svých cestách v zahraničí. Bylo toho moc a knížky mě pronásledovaly na každém kroku. To se vám bude líbit! Doporučím vám ta nejkrásnější místa, z nichž se vám nebude chtít odejít, prozradím, na co ještě mám zálusk (je toho moc), a abych nezapomněla, pojedu do Vídně! Té předvánoční.

Mimochodem, můj každoroční úklid knihovny je u konce. Uklízím ji jednou za rok, pokaždé na podzim. Jednou spočítám, kolik knížek při tom vezmu do ruky a jak dlouho to vlastně trvá, než obě knihovny (velkou a malou) zbavím ostravského prachu. Ale dřív než zase za rok to neudělám. Takže – zůstaňte naladěni.

Podivná fotografie ze strany 83

Hřbitovem se proháněl studený vítr, ale muž ani chlapec ho necítili. (…) Šli hřbitovem k bráně. Cestou viděl Nik obyvatele hřbitova, ale nechali chlapce a jeho poručníka projít mlčky. Jen se dívali. Nik se jim snažil poděkovat za pomoc, volal na ně, jak moc je jim vděčný, ale mrtví mlčeli.
Ukázka z Knihy hřbitova

Kniha hřbitova

Knihu hřbitova (2008) napsal Neil Gaiman, autorem ilustrací je Dave McKean.

Někdy šokuju sama sebe – když zjistím, co všechno vkládám do knížek, které se mi líbí. Tak třeba do Knihy hřbitova od Neila Gaimana jsem strčila fotografii Luďka Peřiny vystřiženou z Mladé fronty DNES. Je na ní pán stojící na hřbitově s rukama spojenýma za zády. Není mu vidět do tváře. Spíš to vypadá, jako by to byl jeho stín. Pod fotkou se píše: „Uctění zesnulých. Tisíce lidí míří v těchto dnech na hřbitovy vzpomenout na zesnulé příbuzné či přátele.“ A tohle jsem prosím vložila do knížky, která vypráví o chlapci, jenž vyrůstá na hřbitově. Trochu morbidní, že ano. Ale zkuste si tu knížku přečíst. Je překrásná.